Co je to Sokol

Sokol je historicky významná tělovýchovná a kulturní organizace, která vznikla v 19. století v Čechách. Jejím cílem bylo nejen fyzické zdatnost, ale také vzdělání, národní uvědomění a podpora demokratických hodnot. Sokol pořádal cvičební slety, sportovní soutěže a kulturní akce, které spojovaly lidi různých věkových skupin. 

Sokol má tedy nejen bohatou historii, ale i v současné době je stále vyhledávanou organizací, která propojuje tradici tělesné výchovy, sportu i kulturního rozvoje, a to v Čechách i v zahraničí. Jeho symbolický význam přesahuje pouhý sport a zahrnuje i národní hrdinství a jednotu.

Více o Sokole

Kde nás najdete

Členové výboru

Starostka Bc. Ivana Zavadilová, Dis.
Místostarostka Mgr. Kristýna Rusnáková
Jednatel Miroslav Halaška
Náčelnice Ing. Tereza Zaoralová
Vzdělavatelka Mgr. Veronika Vlčková
Kontrolní komise Ing. Věra Nováková
MVDr. Andrea Tobiášová
Josef Jurásek

Historie kroměřížského Sokola

Tělocvičná jednota Sokola Kroměříž byla založena 25. 11. 1865. Starostou a náčelníkem se stal Josef Mnohoslav Šperlín. Jednota vznikla po návštěvě Dr. Miroslava Tyrše s 50 krojovanými sokoly v Kroměříži při příležitosti národní slavnosti a svěcení praporu pěveckého spolku Moravan. Měšťané byli tak nadšeni touto návštěvou, že za dva měsíce po této události založili Sokol. 

Čestnými členy se stali později spisovatel Svatopluk Čech, Alois Jirásek, duší kulturní činnosti byl František Kožík (otec spisovatele). Od 2. všesokolského sletu se zúčastnili kroměřížští sokoli všech sletů, jak v hromadných cvičeních, tak ve všech soutěžích, LA a SG závodech.

Činnost Sokola zasáhlo několik událostí. Po vzniku 1. republiky se nevrátilo z války 20 členů-legionářů a na frontě padlo přes 20 bratrů. V r. 1919 vyhořela Sokolovna v Oskoli, sbírkou na stavbu nové Sokolovny se snaží všichni občané přispět na obnovu nové budovy. Ze sletových soutěží přivážejí ceny za umístění kroměřížští gymnasté, v r. 1920 je to br. J. Zapletal, Novotný, bři. Živní. Starosta Sokola br. M. Lorenc je i národním buditelem. Ve městě je posádka 3. leg. pluku Jana Žižky, která 3x vítá 1. prezidenta TG Masaryka.

Naši odbíjenkáři v čele s kpt. družstva br. Jaroslavem Kozlíkem, Otto Hoffmanem, Václavem Hradcem, St. a O. Ševčíkem, Valentou a dalšími od r. 1926 do r. 1936 získali 9 titulů mistra ČOS, 10 mistra Moravy, 3x se stali mistry ČSR, 3x mistry Svazu Jihoslovanského Sokolstva. Z Lublaně přivezli nádherně vyšitý prapor, který vlaje na všech současných všesokolských sletech. Také ženy Sokola Kroměříže vyhrály finále ČOS v odbíjené.

Rozvíjejí se všechny sportovní oddíly, LA, SG, jezdecký, šermířský, bruslařský, turistický, lyžařský aj. Hraje loutková scéna pro děti, divadelní, pěvecký soubor, orchestr žáků a tamburáši. Sokol vlastní také kino, které promítá ve vlastní budově, v nynějším Sokolském domě. V r. 1941 je Sokol zakázán. Ze Sokolovny v Oskoli vzniká Hasičská zbrojnice, která zde stojí dodnes.

Je zatčeno 28 sokolů, ses. M. Kabrnová a Jos. Pospíšilová i s Marií Provazníkovou z ČOS podporovaly postižené rodiny penězi a potravinami, až na Valašsku. Pplk. br. Vlad. Kurz /počeštil na Kurc/, starosta Sokola Kroměříže a člen předsednictva ČOS byl popraven v Osvětimi v r. 1942, jeho jméno je uvedeno na desce v Tyršově domě, kde byl otevřen Památník totalitních režimů.

Také br. Václav Hradec zemřel v koncentračním táboře Osvětim, kde jeho jméno i s fotografií je napsáno na desce v domě č. 6. Po r. 1945 je Sokol obnoven po druhé. Starostou se stal br. Alois Vaněk, připravuje se 11. všesokolský slet, kterého jsme se mnozí již zúčastnili. Duší Sokola v naší jednotě je ses. Marie Kabrnová a ses. Josefka Pospíšilová, vzdělavatelkou ses. Olga Novotná, která byla také v delegaci sokolů ČSR a lodí Queen Elizabeth se plavila do Ameriky, kde se sokoli setkali s americkými sokoly a čsl. krajany, kteří nás podporovali za 2. svět. války.

Sokoli se připravují v r. 1948 na 11. všesokol. slet, ale opět není kde cvičit. sokolovna v Oskoli, přebudovaná na Hasičskou zbrojnici, již nebyla sokolům nikdy vrácena. Také tzv. "Stará sokolovna", již sloužila jiným účelům. Proto sokoli kupují pozemky a staví hřiště , LA dráhu a tribunu, aby zde jednou mohli postavit i vlastní Sokolovnu. Členové pracují ve dne v noci, aby zde mohl být uspořádán župní slet. Nadšení z 11. všesokolského sletu v Praze netrvalo dlouho. Po sletu probíhá likvidace Sokola, až do jeho úplného zrušení, kdy nastupuje tzv. Sjednocená tělovýchova.

Tak jako je pomník TGM v Kroměříži postaven po r. 1990 po třetí, tak dochází k Obnově Sokola po třetí v r. 1990, je ustaven prozatímní výbor a opět nemá kroměřížský Sokol střechu nad hlavou. Ztratil Sokolovnu v Oskoli, LA stadion a "Starou sokolovnu". Město uvolnilo sokolům v Kroměříži "domeček" v Oskoli, později dnešní budovu Sokolského domu, kde sídlí nyní také Sokolská župa Hanácká. Spor o vrácení sokolského majetku již probíhá 17. rok. Ale to je nová historie kroměřížského Sokola.

Končí 1. etapa "Obnovy Sokola" po roce 1990. Před 23 lety se sešel "Přípravný výbor" pod vedením br. Jana Malchárka a asi po 3 měsících byl ustaven výbor jednoty Sokola KM se starostou Ing. JUDr .O.Mohylou, jednatelkou Věrou Jeřábkovou, náčelnicí Ing. Olgou Sehnalovou, náčelníkem A.Valou, ekonomem Ing. Č. Jandlem, vzdělavatelkou B. Ratůznou, zdravotnicí MUDr. J. Bergrovou a zapisovatelkou Věrou Vrbovou. Majetek Sokola byl již 2x zabaven, proto se sokoli scházeli v restauraci v Oskole. Později přízní starosty města Ing. Petra Kvapilíka získala jednota dnešní Sokolský dům.

Zde nastal ten pravý sokolský život, žila ještě sokolka tělem i duší ses. Pepča Pospíšilová, prof. Marie Kabrnová, Ing. Zd. Rakovič, Vlastimil Křenek, Anička Hradcová, Libuše Žáková. Ses. Seidlové se podařilo na základě archivních pramenů v knihovně najít v Praze žijícího člena mistrovského, volejbalového družstva Sokola KM, kpt. mužů, Dr.Jaroslava Kozlíka. Stal se naším čestným členem, zemřel ve 1O5 letech v roce 2012. Postupně se stali mladší sokolové členy výboru - Mgr. Libuše Ševčíková, manželé Jarka a Frant. Kozákovi, Dagmar Šebestíková, Mgr. Zdeňka Seidlová, Jindřich Hlaváček, Anna Večerková, nepostradatelný technik Radek Suldovský a Alois Beránek, Mgr. Olga Vaverková, Marie Úlehlová, která v roli tajemnice župy Hanácké, vystřídala Ing. Pavla Konečného a Ing. Janu Markovou. Obětavě a iniciativně je zapojena i v jednotě. Několik mladších členů doplňuje výbor a zůstává v něm i po nových volbách.

Br. Ing.JUDr Oldřich Mohyla se zasloužil o rekonstrukci Sokolského domu, který se stal pro kroměřížské sokoly nejen tělocvičnou, ale i kulturním a společenským stánkem. 2O let řešil právní spor o navrácení sokolského majetku, hřiště "St. sokoláku" a velkého LA stadionu. Ještě dnes právní spory ohledně nájmu pokračují. V sále Sokolského domu cvičí rodiče a děti, žáci, ženy, stolní tenisté, karatisté, boxeři, mažoretky, jogíni, volejbalisté v tělocvičnách místních škol.

Sokol vstupuje do povědomí kroměřížské veřejnosti i většími projekty - v r. 1993 organizací historického šermu "Švédové v Kroměříži" před zámkem, v r. 1994 obnovením již 3. sochy T.G.Masaryka v původním provedení s darovací smlouvou městu, malým sokolským sletem s 2 tisící krojovaných sokolů na hřišti, k oslavě 13O let Sokola v KM výstavou všech archivních fotografií, archiválií, sokolské literatury v aule Pedag. školy, výstavou fotografií T.G. Masaryka od Fr. Zahradníčka, také v aule Pedag. školy,15 letou spoluprací s divadelním spolkem Omladina z Vídně aj. Poslední výstava byla v r. 2012 v Muzeu Kroměřížska k 15O letům Sokola.

Cvičení pro zdraví a sport pro všechny je základem cvičení v Sokole. Vrcholných výsledků ligových dosahují boxeři s vynikajícími trenéry P. Dočkalem st. a nyní P. Dudou. Cvičenky se účastní všech všesokol. sletů po r. 1990. Nové cvičitelky získávají kvalifikaci v Ústř. škole ČOS. Věrná garda reprezentuje jednotu na všech akcích ČOS a veškeré náklady si hradí z vlastních finančních prostředků.